Jarní očista nebo očistec?

Nic na vás tak spolehlivě neskočí jako váš pes, když vás vítá doma a bacil, když hlídáte nemocná vnoučata. Vždycky, když přijedou nachlazená, jsem nachlazená okamžitě taky.
Po nemoci, při změně času ze zimního na letní a nástupu jara jsem se cítila unavená. Byla jsem tak vyčerpaná jako už dlouho ne. Byla jsem prostě úplně grogy. A tak jsem přemýšlela, co pro sebe můžu udělat. Už delší dobu jsem také cítila, že stoupá moje osobní váha, a i když každá ženská má mít ty správné tvary https://www.hyggujeme.cz/l/nej-prazdninovy-vyrok/, přece jenom jsem si říkala, že by bylo vhodné alespoň něco málo zhubnout. Jen tak pro radost, lehkost a dobrý pocit.
Navíc jsem tehdy navštívila doktora a absolvovala preventivní prohlídku, kde mi bylo sděleno, že mám ztučnělá játra. No pardon? Paní doktorka se podívala do mé předchozí zprávy a řekla: "Máte zde napsáno, že pijete pouze příležitostně, na dovolené, a to sklenku červeného vína." Odpověděla jsem jí, že je to pravda. Načež se na mě přísně podívala zpod svých brýlí a vyštěkla: "Tak ani to ne!" :(
Můj muž mi na to reagoval slovy, že to mám vážně blbý. Nekouřím, nepiju, chodím všude pěšky, prakticky nejezdím autem, jsem optimista, co si užívá života, dobře spím a obézní nejsem... Tak co prý budu dělat, když nemám co zlepšovat a kde ubírat.
On to má totiž úplně naopak. Když chce zhubnout, přestane pít pivo. Nebo víno! Do dvou dnů má 2 kg dole, otoky jsou pryč a vypadá fantasticky. Když ho někdo potká, hned se ho ptá, co dělá, že vypadá tak skvěle. A že prý určitě zhubnul. No jo. To se hned pozná.
Taková demotivace pro nás, ženy!!!
A protože má moje nejmladší dcera neskutečnou výdrž, dohnala mě po letech k mému oblíbenému běhu v přírodě. Měla se mnou velikou trpělivost, a tak jsem se pomalu začínala dostávat do tempa. A přestože se můj běh podobá šnečímu běhu, tzn. vypadá to, jako bych nemohla už po startu, za pár dní byl vidět výsledek. Kdysi jsem také běhávala. Ale výsledek se dostavil až po cca 3/4 roce, kdy jsem zhubla 0,2 kg! Ale možná to bylo po použití toalety :). To už si nevzpomínám. Pak se však stalo něco neuvěřitelného. Zhubla jsem 10 kg. Jen tak. Prostě se to stalo. No, a pak přišla zima. Já s běháním skončila a od té doby jsem se neúspěšně snažila začít znovu. Jednou jsem si natáhla achilovku, pak lýtkový sval... Až jsem se na to nakonec úplně vykašlala.
Dokud dcera jezdila za mnou na víkendy, běh pokračoval. K tomu přidala ještě úpravu jídelníčku a dohled nad mými chutěmi. Vlastně jsme spolu zahájily takový jarní detox, neboli jarní očistu. Cítila jsem se výborně. Tak nějak lehce, plná energie a dokonce jsem měla pocit, jako bych omládla. Taky jsem konečně začínala vidět své staré, dobré svaly na nohou.
Pak jsem na víkend odjela za druhou dcerou, kterou s oblibou nazývám "kavárenský povaleč". To víte. Je to umělkyně. Studuje obor muzikálové herectví. Zašly jsme si do restaurace na oběd. Poslala jsem první dceři fotku s rybou a spoustou zeleniny a byla jsem na sebe velmi pyšná. Samozřejmě jsem jí zatajila jedno pivko :). A pak, protože znám druhou dceru a vím, jak miluje dobrou kávu, jsem jí nabídla, ať mě vezme do kavárny, kam chtěla vždycky zajít, ale zatím k tomu nikdy neměla příležitost. A tam už šel jarní detox samozřejmě do háje. Vybraly jsem si kávu, zákusek a koktejl(y). Výborně jsme si popovídaly. Na všechno jsme měly čas a vychutnávaly jsme si nejen dobroty, ale hlavně společné chvíle.
První dceři jsem pak posílala fotku s následujícím textem: "Už druhej koktejl. Dnes nevečeřím. Tuky a bílkoviny jsou v tom citrónu. Nebo v Ginu".
Po totálně spackané jarní očistě po jednom víkendu jsem zvažovala očistec.
Podle církevní tradice bych si musela zvolit fázi, v níž se lidská duše osvobozuje od svých pozemských hříchů a zapomíná na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného Ráje. A údajně i přes utrpení a trápení, která jsou s tímto stavem spojená, prý dochází nakonec k naprostému a zaslouženému osvobození.
A víte co? Ani Ráj nebyl bez hříchu. Vzpomeňte na Evu. Nic jsem si tedy neodpírala a nic nevyčítala. S první dcerou jsem nastartovala očistu svého těla. S druhou dcerou jsem pokračovala očistou své duše. V obou případech jsem se cítila neskutečně osvobozená. A tímhle se hodlám řídit i v budoucnu. Je totiž fajn, když člověk dělá něco pro sebe a cítí se dobře. Ale život se také musí žít! Amen!
Hodně úspěchů s očistou. Na očistec je vždycky času dost!
HYGGujEme, přidejte se...